Dreams are only just a dreams... today

21. června 2011 v 15:52 | M@rry |  ZB(L)YTEK
Zdravíčko čtenáři,
v poslední době, ať se snažim sebevíc s tim přestat, musím neustále myslet na peníze. Je to neuvěřitelně flustrující, abych pravdu řekl a únavné. Každý z nás má nějaké sny, o tom není pochyb. Určitá sorta takových snů se v dnešní době dá realizovat, ale bývá to poměrně finančně náročné. Pro někoho je to vysněné auto (pro mě třeba chopper), pro někoho cestování, pro někoho třeba kvalitní zaopatření rodiny. Ať je to cokoliv, dnešní svět je nastaven tak, že bez peněz nemáte šanci a zůstává vám opravdu jen sen.
Sám sebe za nějakého zlatokopa nepovažuji, takže se za penězi nehodlám honit. Rozhodně se jim nebráním, ale snažím se, aby na nich muj svět nestál. Inu a tady narazila kosa na kámen. Nikdy mě nenapadlo, kolik má cenu lidský život. Teď už to vim, je to přibližně 10 tisíc korun. To je totiž částa, kterou cca stojí pouhé měsíční přežití jednotlivce na nějaké normální úrovni. To máte nájem, energie, dopravu, telefon, internet apod. K tomu jídlo a při, v našem státě normálním, platu vám nezbývá téměř nic... a já se rozhodl, že už je čas na vlastní bydlení.
Zjištění, že jakožto jednotlivec nemám šanci bylo vcelku brzké. Čekat a vyhazovat peníze z okna na nájmu někomu jinému se mi nelíbí, ovšem podmínky, za kterých mi někdo hypotéku dá, jsou neuvěřitelné. Přeplatit jednou tolik, co daný byt stojí, se mi opravdu nechce... Ale dejme tomu. Abych se dostal k jádru věci - pokud akceptuji tyto na trhu "normální" podmínky, k tomu přidám přidružené výdaje, přičtu ty pravidelné, kterých se člověk nezbaví, vychází mi, že na to mám opravdu jen tak tak, a musím si dávat sakra pozor, aby se něco nepokazilo nebo já nedej bože třeba onemocněl...

A kde jsou tedy prostředky na realizaci člověka jako osobnosti? Z čeho má platit všechny ty, dnes už samozřejmě také těžce zpoplatněné, koníčky, nakupovat ty drobnosti, které mu zpříjemňují život, knihy, které ho rozvíjí jeho duchovní stránku a podobně? He? Já se nedivim, že kolem chodí všichni jako nepřítomní duchové a v hospodě, kam takto zkryplený člověk čas od času chodí, aby měl alespoň potěšení z lidského kontaktu, nadávají... Vždyť je to jen o tom, jít do práce, po práci se nějak zabavit než se jde spát, přežít to nějak do dalšího dne, aby se celý tento kolotoč opakoval. Hlavně to udržet na co nejlevnější vlně..........

//EDIT: Průměrná hrubá mzda v prvním čtvrtletí v ČR je 23 144 Kč... přidávám anketu, kolik z vás má takový Peníze? Škoda, že už jsem velkej a vim, co nám tu průměrnou mzdu dělá tak velkou...

Toliko k dnešní pesimistické úvaze. Myslete si o tom, co chcete... když se vyjádříte, uvidim aspoň, jestli to někdo fakt četl :) Peace out M@rry
 


Překvapení :D

2. června 2011 v 9:23 | M@rry |  ZB(L)YTEK
Waaau, musím říct, že jsem opravdu překvapen. 2 roky jsem na tenhle blog ani nešáhnul, nenapsal ani řádku ani se nepřihlásil a stejně mi ho nesmazali. Beru to jako znamení a protože stejně nemám moc co dělat, rozhodl jsem se ho zpět přivést k životu :o) Snad najdu dost zajímavejch věcí, o který bych se s vámi mohl podělit... Vcelku mě těší návštěvnost (5 lidí za týden, kdy se tu absolutně nic nestalo už 2 roky? To beru jako úspěch :D ), tak doufejme, že od teď budete mít důvod se sem vracet častěji. Peace out! \m/

\\EDIT Časem snad pořádně doopravim design, nějak divně se to rozhazuje....
 


Zas něco

25. července 2009 v 20:57 | Marry |  ZB(L)YTEK
Nějak jsem v poslední době neměl čas na to sem něco dodávat, tak abych vás všechny uklidnil, že tu ještě pořád jsem, něco píšu... :) Nemohl jsem díky tomu, že jsem byl 18 dní na táboře a měl asi 0,00001% šanci připojení k internetu. Ale nééééééééé vááááááááá di! :) Někdo z vás, kdo tohle čtete už to možná víte, ale za chvilku je ze mě pravděpodobně nefalšovaný pražák (na adaptaci budu mít perfektního učitele :-P ), ale protože zatim ještě pořád musim kysnout v Planý tak se loučim, jdu kalit!

\\EDIT
Chápu že to je informačně náročný příspěvek, tak ho berte trochu s rezervou ;-)

Aktuální dění....

19. června 2009 v 15:30 | Marry |  ZB(L)YTEK
Zase po nějaké době zdravím.... Dneska se nemam v plánu moc rozepisovat, cokoliv plodit a vůbec. Jen jsem si tak říkal, že sem hodim pár aktualitek, coby varování pro ostatní, aby se jim nic podobně hloupýho nestalo taky.
Takže add 1) V úterý mi v Plzni po přijímacích zkouškách na ZČU v hospodě Bowling Luna ukradli batoh s maturitním vysvědčením, patnácti stovkama a pár blbostma... paráda! Policie to převzala, ale myslim že už ho nikdy neuvidim (jinak než duplikát teda)...

Add 2) Včera přišel k nám do Tesca chlápek, koupil si cigára a platil pětilitrem. V pořádku jsem mu vrátil, načež mi vyskládal tři tisíce v pětistovkách, jestli mu je nerozměním... Fajn, pětikila se mi akorát hodily. Několikrát mě upozornil na to, abych si je pořádně spočítal (pokrytec zkur....) a nakonec vytáhnul dva tícíce, které k tomu přiložil a jestli mu nedam radši zpátky celej pětilitr. Zblbnul mě tak krutě, že jsem mu ho dal, v hlavě mi to sedělo a on zavřel hubu. Asi o pět minut dýl mi to nedalo a nechal jsem si spočítat kasu a hádejte co - 3 litry chyběly a já je musel doplatit. Dávejte si na tyhle týpky pozor - nerozměňujte ani na košík, i ty bury si maj tahat vlastní!

.... sečteno a podtrženo jsem o 4,5 tisíce chudší (takže vlastně bez vejplaty), musim si zařizovat nové maturitní vysvědčení a tejden ještě neskončil.... čekam co se stane dál.

Seru na lidskost, lidi u mě skončili. Nechci bejt člověk, jako oni. NO PEOPLE!

Chapter III.

4. června 2009 v 15:27 | Marry |  One Band Story
Dorazili brzo. To přesně napadlo Dwighta, když se zvedal z postele, narychlo se obléknul a spěchal otevřít dveře.
"Nejdem brzo?" přeskočil pozdrav Michael s Johnem v zádech.
"V pohodě… Zkusim vaší přítomnost přežít o těch pár minut dýl."
"Jess s Davem dorazí za chvilku, zrovna jsem s nim mluvil po telefonu a prej si ještě něco musí zařídit."
"Jo, jasně."
Ve chvíli kdy se Michael usadil na gauč scházela ze schodů Andrea a zapínala si blůzu. Andrea byla pěkná, bodejť, vždycky se mu líbila. Jenže tu byl vždycky problém v postavě Dwighta. Ale stejně se mu líbila.
John si skočil do kuchyně pro pivo a pak vesele začal ladit svojí basu.
"Dneska to bude konečně pořádná zkouška, už jsem se nemoh dočkat," nadhodil zvesela.
"Za jak dlouho že to má dorazit ten David a Jess? Bez bubeníka to stojí za prd."
Andrea se posadila vedle Dwighta a začala sledovat dění okolo, vždycky byla hrozná sranda koukat na kluky, jak se tam handrkujou a přitom si užívaj tu představu, že jsou budoucí slavná kapela.
Zazvonil zvonek a tim pádem nikdo neodpovídal. Dwight se zvedl a šel otevřít. Do haly se vracel spolu s Davem a Jess.
"Tak, konečně všichni! Můžeme zkoušet," vyskočil John, "začnem třeba s World's Not Bad, co?" A aniž by čekal na nějakou reakci, začal hrát. První se chytil David, protože rovnou seděl u bycích. Michael a Jess začali hrát a Dwight k tomu zpívat. Dohromady to skoro znělo jako vážně dobrá písnička. Na to v jakých podmínkách hráli jim to nešlo špatně. David napsal několik vážně hitových písniček, a když zapracovala celá kapela, dalo se to i poslouchat. Aspoň Dwight si to myslel, a docela na to vsázel, protože aniž by to ostatním řekl, domluvil jim za měsíc koncert v jednom z klubů ve městě. Odeon Ballroom není nic velkýho, ale kdyby se tam někomu líbili, mohl by to bejt jejich opravdovej start.
Andrea něco ťukala do notebooku a poslouchala kapelu, jak vyhrává. Když si zvykla na hlasitost hudby, musela uznat, že jim to docela jde. Poslouchala je ráda, jejich muzika se jí líbila a čas jí při zkouškách utíkal rychleji. Proto sem tahala svojí práci - Dwight na ní měl stejně čas jen okrajově. Nikomu to nevadilo a většinu z těch věcí do školy stejně někdy udělat musela. Intuitivně spojila příjemné s užitečným.
Jak dlouho zkouška trvala, se nedalo přesně odhadnout. V kuse kapelka hrála asi dvě až tři hodiny. Potom už si každý dělal, co chtěl, a jak to bylo u Dwighta v bytě zvykem, každý pil. Ostatně jako vždycky se zkouška zvrhla v párty a ve finále už nikdo nehrál, jen se všichni bavili. Snad jen s výjimkou chvil, kdy se pod náporem alkoholu vytvářeli nové riffy a melodie pro songy…



SKINS

4. června 2009 v 15:08 | Marry |  Recenze
Po dlouhé době se našla další věc, která mě okouzlila natolik, abych své pocity z ní zhodnotil a reprodukoval na stránkách tohoto blogu. Hned do začátku musím upozornit na skutečnost, že se nejedná o článek o nějaké skupině vyholených lidí, ale o britský teenage seriál.
Bez nějakého většího otálení a hledání slov rovnou prohlásím, že to je snad nejlepší věc, co jsem kdy v životě viděl! Maximální kombinace černého humoru, vtipu jako takového, dramatu a vůbec, znázornění možných lidských osudů.
Sám za sebe můžu, po shlédnutí všech tří sérií, konstatovat, že mám radši první dvě. Ne že by ta poslední nebyla stejně úžasná, ale potom, co si zvyknete a zamilujete postavy objevující se v 1. a 2. sezóně se vám po nich prostě stýská! :D S Cassie budu asi do smrti srovnávat každou svojí budoucí přítelkyni. :D Sám jsem údajně kombinace Chrisse, Tonyho a Maxxieho! :D Nevím... maybe! :)

Předpokládám, že nemá cenu se rozepisovat o jednotlivých účastnících: vcelku komplexní a pravidelně aktualizovaná stránka o Skins je www.e4-skins.cz. Ani o ději toho moc nenapíšu, protože by to byl každou chvilku spoiler a to lidem, kteří by se na Skins chtěli podívat, jednodušše nemůžu udělat!

Když tak nad tím přemýšlím, v průběhu psaní jsem si to rozmyslel a toto vlastně vůbec nebude recenze, ale spíš doporučení. A važte si toho, protože takhle geniální věci mám tendence si nechávat pro sebe! Nechci z toho další zkurvený komerční hit!

Kapela a Logo!

4. června 2009 v 14:36 | Marry |  Smiles
...... Hallo, we're Smiles, from Bristol, and the first song is called Šimša Smiles! :D

Takhle nějak budou začínat všechny naše budoucí akce ;) Po rozpadu No People, se hlavní kytarista a mozek kapely (Tregi) dohodl s druhým kytaristou a managerem (to jako mnou), ze kterého se rázem stal baskytarista a položili základ nové skvadře. U formování se připletla do cesty poslední část naší "trojky" - Sylva - a tím jsme získali zpěvačku. Vcelku nečekaně se mi splnil sen, protože spolu se zpěvačkou jsme objevili i bubenici (to jako HOLKU ZA BICÍMA! :o) ) Nelu. V rámci zpěvu se přidal ještě Tregiho mladší bratr Kristián, který s námi původně slavil úspěchy v No People.

...... tolik asi o zrodu, po jediné zkoušce ještě není moc o čem psát, ale můžu všechny ujistit o tom, že už máme nazkoušenej první song - právě Šimša Smiles, což je sice jedna ze starších, ale nikdy nehraných věcí s mojí hudbou a Kristiánovým textem. Zbytek hudby bude převážně pod Tregiho taktovkou. :D Snad se nám povede jí nějakým způsobem nahrát a uveřejnit.

...... poslední věcí, kterou se kterou bych se vám mohl dnes svěřit, je logo kapely. Vzniklo pod pečlivým dohledem a bylo schváleno jak kapelou (Sylva), tak nezávislým odborníkem (Mauss).
Zdraví
MarryOnRoad66
Baskytarista a Manager kapely Smiles :D

Another One...

4. června 2009 v 14:16 | Marry |  Photos

Další momentka zefektovaná ve Photoshopu, protože původní foto (pořízené starým mobilním telefonem) je absolutně nezajímavé :D

OSLAVNÁ NOC

4. června 2009 v 14:07 | Marry |  ZB(L)YTEK
OSLAVNÁ NOC

Geniální ticho noci,
intenzita zvuku.
Řev Jimova motýla,
doléhá mi k uchu.

Je mým malým šamanem,
Křičí do mé mysli:
"Nikdy už nepřestanem.
Pojď a žij jak kdysi!"

Spolu vyzkoušíme
všechny krásy bytí.
Nic nebude jako dřív,
nikdy nebudem sytí!
Spolu ochutnáme
nápoje života...
Na duši ti nezůstane,
než čistá nahota.

..................................

Projdem se spolu pustinou snů,
Nakoukneme do všech zákoutí noci.
Nezastaví nás ani nekonečnost dnů,
temnota vítězí svou touhou po moci.